Josh McDowell, Don Stewart
Podvedení


Obsah


Proč jsme napsali tuto knihu
Rozsah našeho studia
Správný postoj

1. Co je to sekta
2. Charakteristika sekty
3. Ortodoxní křesťanství

Seznámení se západními kulty

4. Mormonismus
5. Svědkové Jehovovi
6. Christian Science
7. The Unity School of Christianity
8. Církev sjednocení ("moonisté")
9. The Unitarian Universalist Church
10. The Way International

Seznámení s východní kulty

11. Transcendentální meditace (TM)
12. ISKCON/Hare Krišna
13. The Church of Scientology
14. Self-Realization Fellowship

Seznámení s kulty New Age

15. Kulty New Age
16. Teozofie
17. Forum/est
18. The Church Universal and Triumphant
19. Religious Science

Skupiny v přechodné fázi

20. The Worldwide Church of God
21. Adventisté sedmého dne

Dodatek A. Organizace zabývající se sektami
Dodatek B. Vybraná bibliografie týkající se sekt
Dodatek C. Chtěl bys Boha poznat osobně?


Správný postoj


Žijeme ve společnosti, ve které si člověk může svobodně vybrat své náboženské přesvědčení. Nevidíme v tom nic špatného. Jestliže však jednotlivci nebo skupiny veřejně tvrdí, že jsou nyní oni skutečnou reprezentaci Boha na zemi, a ortodoxní křesťanství je zachváceno bludem, pak jsme přesvědčeni, že musíme odpověď na takovou výzvu. Oni to mohou říct, využívajíc svou svobodu, naopak my, jako křesťané, máme povinnost jim odpovědět.
Boží slovo nám přikazuje: "Buďte stále připraveni k obhajobě před každým, kdo by od vás žádal, abyste vydali počet z naděje, kterou máte, avšak s tichostí a bázní" (1 Pe 3:15). Tato knížka je odpovědí těm, kteří zaútočili na historické křesťanství a nahradili jej vlastními doktrínami. Nenapadáme tyto skupiny, reagujeme pouze na jejich obvinění. Příkladem obvinění, na jaké odpovídáme, může být ukázka z mormonské literatury:

Každá rozumná bytost pod sluncem, která neuznává po obdržení náležité informace, že Joseph Smith jr. je Božím prorokem, nachází se v temnotě a staví se proti nám, Ježíši a Jeho království na zemi (Brigham Young, "Journal of Discourses", 8:223).

Co ví křesťanský svět o Bohu? Nic (...) Pokud jde o Boží věci, jsou přece největšími hlupáky; neznají Boha ani jeho věci (John Taylor [třetí prezident církve mormonů], "Journal of Discourses", 13:225).

Nemůžeme dovolit, aby obvinění tohoto typu zůstala bez povšimnutí. Když však reagujeme na to, z čehož nás viní různé sekty a jiné nekřesťanské skupiny, chceme tak učinit bez toho, aniž bychom se uchylovali k urážkám a sarkasmu. Nemusíme souhlasit s přesvědčením druhého člověka, přesto jej ale můžeme milovat.
Stavíme se proti učení těchto skupin, ale ne proti lidem, kteří do nich patří, ani proti jejich svobodě přesvědčení.Pozvedáme hlas, neboť Boží slovo nás vybízí: "jednou provždy svěřené svatým" (Juda 3). A apoštol Pavel píše: "Všechno zkoušejte, co je dobré, to pevně držte" (1 Tes 5:21).


Co je to sekta?

Výraz sekta bylo během našeho století definováno různě, a především v období 50.let , kdy světská média začaly zkoumat různé skupiny a označovat je za kulty pro jejich svérázné praktiky. Časopis "Time" (3.září 1951, str.51), nazvalo sektou stoupence tehdy populární knnížky L. Rona Hubbarda "Dianetics". Bylo to dva roky před jeho zaregistrováním jako scientologie. Zdá se, že důvodem k takovému označení byla velká popularita Hubbardovy knihy na trhu knih typu self-help.
Neměli bychom se nikdy vzdát vhodného způsobu užití nějaké definice jenom proto, že jiní ji zneužívají. Psychologové se pokouší definovat sektu jako skupinu, která mění jednání jednotlivce a jeho psychologický pohled na život. Sociologové definují sektu jako skupinu, která vybočuje z norem dané společnosti. Úsilí jedněch i druhých však opomíjí to, co je základem všech sekt, a to je jejich teologie. My budeme používat teologickou definici jako jedinou, která zahrnuje všechny aspekty života, myšlení a jednání.
Slovo kult pochází z latinského cultus, které doslovně znamená uctívání nebo prokazování vážnosti (já zde užívám výrazu "sekta" vzhledem k tomu, že slovo kult se u nás příliš neužívá - pozn.překl.). Podle "Oxford English Dictionary" se začalo používat v 17.stol.. a znovu v pol.19.stol. jako označení specifické náboženské skupiny. První kniha, která se zabývala sektami shrnutými do jedné knihy, byla "Timely Warnings" Williama Irvina (1917), později vydaná pod názvem "Heresies Exposed" (1919). Ve svém díle Irvine správně rozpoznává potřebu zkoumat sekty na teologické rovině za pomocí Bible jako normy oddělující pravdu od bludu. Píše: "Téměř každá herese v konečném zkoumání koná něco takového: vkládá překážku mezi člověka, který pozřebuje pomoc, a čekajícího Boha." (vyd. X, str.8). Irvine rovněž ve své knize tvrdí, že sekty budou "popírat důležité a základní biblické pravdy" (str.6).
I mnozí další autoři zkoumali některé sekty v jedné knize. Nejvíce známým je patrně Dr. Walter R. Martin, který zasvětil čtyřicet let svého života odhalováním sektářských bludů. Napsal:

Sektou je tedy skupina lidi, semknutá kolem něčí interpretace Bible a je charakteristická povážlivým odklonem od ortodoxního křesťanství ve otázce hlavních dogmat křesťanské víry a zvláště učení, že Bůh se stal člověkem v Ježíši Kristu ("Martin Speaks Out on the Cults", str.17).
To co Irvine, Martin a jiní psali o sektách, je pravda. Musíme při našem studiu čerpat ze Slova Božího, neboť ap. Pavel varoval, že se objeví falešní Mesiáši a falešné evangelium ve snaze svést pravou církev a svět:

Neboť když někdo přichází a hlásá jiného ducha nebo jiné evangelium, než jste přijali, klidně to snášíte (...) Neboť takoví lidé jsou falešní apoštolové, lstiví pracovníci, kteří se přestrojují za apoštoly Kristovy. A není divu; vždyť sám Satan se přestrojuje za anděla světla. Není to tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci přestrojují za služebníky spravedlnosti; jejich konec bude podle jejich skutků" (2 Kor 11:4.13-15).

Ikdyž není možné podat jasnou definici soudobé náboženské sekty, neuchopitelnost významu tohoto slova vyplývá ze stále se měnících znaků skupiny, kterou se zabýváme. Ve světle nově se objevujících skupin musíme zpřesňovat naši definici. Některé sekty zcela odmítají Bibli. Jiné se nepokládají za křesťanskou církev, poněvadž vycházejí ze zcela jiného světonázoru. Nabízíme definici, která, jak se domníváme, zahrnuje všechny sekty nezávisle na tom, zda vyrostli na půdě křesťanství, hinduismu, buddhismu, taoismu nebo islámu.
DEFINICE: Sekta je skupina lidí, která zakládá své vyznání na světonázoru izolované skupiny vůdců, který je vždy v protikladu s ústředními dogmaty křesťanství, obsaženými v Bibli.
Pro lepší přehlednost jsme rozdělily sekty na tři kategorie: kulty západní, kulty východní a kulty New Age, i když některé jejich nauky se vzájemně překrývají. Při našem rozdělení jsme se vycházeli z učení, představující základ jejich dogmat.
Kulty západní. Náleží k nim zpravidla skupiny, které se odtrhly od křesťanství a odmítají (neuznávají) základní dogmata naší víry. Budu užívat Bibli jako jeden ze svých zdrojů a předkládat ježíše Krista jako ústřední postavu. Někdy tvrdí, že jsou představují jedinou skutečnou reprezentaci křesťnaství.
Kulty východní. Tyto kulty neodvozují svá tvrzení z Bible, a Ježíš Kristus není nezbytný v jejich systému. Vychází z některé formy východní filozofie. Jejich kořeny vychází z hindiusmu, buddhismu nebo taoismu. Někdy se myšlenkově ztotožňují s křesťanstvím, ale jejich učení je ovocem východní filozofie.
Kulty New Age. Kulty New Age se zpravidla pokouší sjednotit východní a západní myšlení, proto jejich učení představuje směs jednoho i druhého. Bibli používají pouze tehdy, pokud ji potřebují, a Ježíše citují pouze tehdy, když jim to může přinést užitek. Jejich světonázor je zpravidla monoteistický nebo panteistický.

Proč se kulty šíří ?

Kulty početně rostou, jelikož přijaly metody získávání následovníků podobné křesťanské evangelizaci. Svědkové Jehovovi v roce 1990 rozdáváli literaturu 835 426 538 hodin. Každý měsíc vychází nové číslo časopisu "Strážní věž" a "Probuďte se" ve 218 jazycích a nákladem 55 miliónů kusů.
Mormoni mají 44 tisíc misionářů na plný úvazek, kteří propagují doktríny Josepha Smithe. Jejich růst probíhá takovým tempem, že "Mormon Church Almanac" se chlubí počtem 300 tisíc pokřtěných každý rok, přičemž tři čtvrtiny představují protestanti.
Časopis "Christian Science Monitor" získalo pozornost v kruzích vlády, ve světě obchodu a mezi mnoha jinými lidmi jak ve Spojených státech, tak i v zahraničí. Vydává mezinárodní přílohu a předkládá své ideje v dobře připraveném televizním programu.
Tyto fakta nám ukazují, že sekty používají všechny možné prostředky, aby získaly nové členy. Proč se ale lidé k nim připojují? Důvody můžeme rozdělit na čtyři základní skupiny: intelektuální, emocionální, společenské a duchovní (viz. Kurt van Gorden i Ronald Enroth, red., "Evangelizing the Cults", Ann Arbor, MI, Servant Publications, 1990, str.140).

Intelektuální důvody

Bůh nám dal rozum a očekává, že jej budeme používat (Iz 1:18). Hřích však znemožnil naši schopnost přemýšlet ve shodě s pravdou o Bohu a o jeho poselství člověku. Pavel píše, že mnoho lidí se stále učí, ale nemůžou dojít k poznání pravdy (2 Tm 3:7). Sekty nabízejí odpovědi, aby uspokojily padlou přirozenost člověka. Ve světě, ve kterém jsou lidé zbaveni jistoty, sekty nabízí autoritativní odpovědi na základní lidské otázky: Kdo jsem? Proč jsem tady? Kam směřuji? Neznamená to však, že jsou to odpovědi správné. Znamená to jedině, že dávají falešný pocit bezpečí prostřednictvím filozofie tohoto světa.
Mnoho sekt zneužívá neznalost lidí a snaží skrze zdání vědeckosti vyvolat dobrý dojem na ty, kteří se v dané oblasti neorientují. Příkladem může být zakladatel The Way International, Victor Paul Wierwille, který často citoval hebrejské a řecké zdroje ve snaze vyvolat dojem vědecké kompetence. Rovněž Svědkové Jehovovi, chodící od dveří ke dveřím, se snaží vyvolat podobný dojem svými znalostmi. Aby věřící se tomu mohl postavit, musí vědět, v co věří a proč v to věří. Pak bude schopný odhalit falešné učení sekt.

Emocionální důvody

V knize Genesis 1:26.27 čteme, že jsme stvořeni k Božímu obrazu a podobenství, muži stejně jako ženy. Naše emoce jsou darem od Boha, darem, který nedal zvířatům. Prostřednictvím nich prožíváme lásku, radost, pokoj a jiné pocity. Hřích narušil naší citovou podstatu a vyvolal nenávist, depresi, nepokoj, egoismus a jiné negativní emoce. Sekty zneužívají základní lidské emocionální potřeby. Všichni potřebujeme, aby nás někdo miloval. Potřebujeme rovněž vědomí smyslu a cíle našeho života. Lidé, kteří prožívají krizi identity nebo mají emocionální problémy jsou zvláště náchylní na působení sekt. Sekty se často zaměřují na člověka, který prožívá smutek ze smrti někoho blízkého a učiní si z něj oběť svého lovu.
Při využívání lidských potřeb, sekty nabízejí hotové, ikdyž v konečném důsledku neuspokojivé řešení. Většina sekt říká svým stoupencům v co mají věřit, jak se mají chovat a přemýšlet, a rovněž zdůrazňují nutnost podřídit se vůdci nebo skupině vůdců sekty s cílem získat emocionální rovnováhu. Bývalá učitelka sekty Unity School of Christianity, nyní znovuzrozená křesťanka, popsala své zkušenosti jednomu z autorů této knihy.

Do Unity mne přitáhla láska. Byla jsem prave po rozvodu a citila jsem se mizerně. Unity říká, že jsi někdo vyjímečný a důležitý. Oni učí, jak milovat sebe a druhé.
Této ženě se nakonec podařilo rozlišit svoje emoce od pravdy psaného Božího slova. Opustila proto Unity, aby následovalo skutečného Ježíše. Její svědectví nám dává naději, že Duch svatý může proniknout skrze emocionalní past sekt a osvobodit člověka ke službě Kristu.

Sociální důvody

Nepřemýšlíme často o našem společenském životě v kontextu Božího tvůrčího záměru, Bůh nás však stvořil jako bytosti společenské. Sekty využívají naši potřebu být v kontaktu s jinými, kterou Bůh do nás vložil. On vytvořil rodinu stvořením Adama a Evy jako muže a ženy. Když se lidé začali množit a šířit, vznikly klany a vesnice, které se následně staly městy a národy. Na základě vlivu společnosti se utváří náš vztah s jinými lidmi i naše potřeba být součástí skupiny a aktivní působení ve společnosti.
Pokud něčí vztahy s druhými podléhají zkáze - ať již v důsledku nefungující rodiny, špatné atmosféry v církvi, pracovním vyčerpáním či z pocitu odmítnutí nebo politickými machinacemi - lidé se chtějí oddělit od společnosti a sekty čekají jen na to, aby je mohly přitáhnout k sobě.
Jeden z autorů píšících na téma sekt, Kurt van Gorden, byl dříve členem skupiny Children of God. Když se přiipojil k tomuto hnutí, byl již rok křesťanem, ale sbor, do kterého patřil, aktivně neevangelizoval. Jeho touha hlásat evangelium bylo jednou postaveno k výzvě, když se setkal s členy sekty Children of God. Oni dělali právě to, co podle něj křesťané měli dělat - a proto se k nim připojil. Přibližně o šest měsíců později se mu však podařilo uvidět rozdíl mezi jejich aktivitou a falešnými dogmaty, proto od nich odešel a připojil se ke křesťanskému společenství a začal navštěvovat kurzy studia Písma, pořádané Campus Crusade for Christ.
Sekty využívají i jiné společenské činitele, jako třeba přetvářku nebo hřích některého známého křesťanského představitele. Svědkové Jehovovi píšou na toto téma téměř v každé m vydání svého časopisu "Probuďte se!", jakoby utvrzovali své členy, že udělaly správný krok, když odmítli "křesťansý svět". Logicky dělají chybu, když ztotožňují část s celkem a odmítají křesťanství kvůli jednotlivým členů církve. Podívej se na naší odpověď ohledně pokrytců v knize "Odpovědi na obtížné otázky".

Duchovní důvody

Sekty ztratily duchovní pravdy, vydávají však obrovské úsilí, aby naplnily duchovní potřeby člověka. Mnoho křesťanů nemá znalost Božího slova a připojují se k sektám v důsledku neznalosti biblických základů křesťanství. Někteří mohou patřit k denominaci zkaženou liberální teologii. Pokud nějaká církev nevyučuje pečlivě a vážně duchovní pravdy a biblické učení, ti, kteří mají duchovní potřeby, si najdou jiné místo, kde budou naplněni.
Mnoho lidí patřících do sekt vyrostli v křesťnských církvích, nebyly však vyučení základním doktrínám. Potvrzuje to Chris Elkins, bývalý člen Církve sjednocení ("moonisté"):

Ve většině sekt převažující část členů patřila kdysi k jedné z hlavních denominací. Stává se, že tyto církve ve snaze vysvětlit, proč jejich členové odcházejí a připojují se k sektám, podávají jako vysvětlení indoktrinací. Já tvrdím, že je tomu jinak. Ve většině případů by bylo obtížné nalézt nějaký prvek v metodice působení sekty, který není přítomen v nějaké podobě v hlavních církvích. Pokud jde o křesťany, pak hlavním problémem v případě sekt ¨by měla teologie. Mnoho z nás přijalo Krista v dětství. Měly jsme dětské chápání Ježíše, Bible a spasení. To je dostatečné pro děti a nové křesťanství. Ale mnoho z nás, starších křesťanů, je i nadále duchovními dětmi. Nenaučili se sami sebe krmit, a tím více někoho jiného (Christian Life, srpen 1980).